Promluva vikáře Řehoře Czerného

Zde na Květnově ctíme Pannu Marii v Tajemství Navštívení svaté Alžběty. Každý rok na začátku května přicházíme na toto poutní místo...

 našeho krušnohorského vikariátu, abychom naslouchali slovům svatého evangelia podle Lukáše, abychom rozjímali nad nad těmito slovy a hledali poučení pro náš každodenní život, abychom se učili od Panny Marie, jak být křesťanem v tomto dnešním světě. Navštívení Panny Marie je jakoby stále platným vzorem pro každého z nás v našem úsilí být dobrým křesťanem. Podívejme se společně na tři aspekty dnešního evangelia.

1. Duch Svatý, který zastínil Pannu Marii v jejím nazaretském domě vede jí přes hory k Alžbětě, aby jí v těžké hodince přispěla svou pomocí. Maria nenechá Alžbětu samotnou. Stojí při ní. To, že jeden při druhém stojíme, by mělo být znamením naší příslušnosti ke Kristu. Církev, do které patříme od okamžiku křtu, je rodina Božích dětí, máme si proto navzájem pomáhat a stát jeden při druhém, máme vytvářet milující rodinu. Jak to je důležité zvláště v našich podmínkách, když je nás tak málo a kolikrát nedovedeme se sebou navzájem vycházet, ale místo dobrého slova povzbuzení, dělení se vírou, rádi pomlouváme a hádáme se o maličkosti. Učme se od Marie stát jeden při druhém a sloužit si navzájem láskou, aby i o nás mohlo platit: "Hleďte, jak se milují." To bude nejlepší svědectví o Kristu vydávané dnešnímu světu.

2. Když Maria, naplněná Duchem Svatým, vstoupila do Alžbětina domu, začne se pod srdcem staré ženy radostí hýbat její dosud nenarozené dítě. Boží Duch je dárcem života. Kde vane, tam není žádné nenarozené dítě odmítnuto, žádný stárnoucí život není odsunut stranou. Církev je vždy spojencem milosrdných a odpůrcem nemilosrdných. Když dnes navštíví nastávající matku její přítelkyně, má její nenarozené dítě dost důvodů ke strachu. Není daleko rada, aby si nenechala zkazit životní plány počínajícím životem a aby šla na potrat. Z navštívení Panny Marie vyplývá pro nás úkol: Bránit život od početí do přirozené smrti a pomáhat maminkám v požehnaném stavu a modlit se za ně i za to, aby se počaté děti mohly narodit. Máme také mít čas pro návštěvu lidí samotných, opuštěných a nemocných, kteří potřebují naši blízkost a naši pomoc. Nenarozený a zestárlý život mají důvod k radosti, jestliže k nim přichází někdo Kristem poslaný, aby jim posloužil.

3. Sotva vstoupí Maria do Alžbětina domu, začne tato stará žena zpívat: "Blahoslavená, která jsi uvěřila". Maria odpovídá na tento chvalozpěv svým Magnificat. O něco později začne zpívat i Zachariáš, který pro svou nevíru oněměl. Duch Svatý rozvazuje jazyky, aby člověk chválil Boha za veliké věci, které mu učinil, aby děkoval za všechna dobrodiní, které zakouší během svého života. Uctívání Boha a chvála Boží jsou podstatnými úkoly křesťana. Zbavují ho takových břemen, jako je prospěchářství a snaha o vyšší výkon. I křesťan, který nemůže pracovat, může plnit své poslání, když se stále jen modlí. A proto pokladem církve jsou nemocní a trpící, kteří za ni, za papeže, za biskupy a kněze, za bohoslovce a za nová kněžská a řeholní povolání obětují své nemoci a utrpení a modlí se na tyto úmysly.
Kéž se naše rodiny stanou místem modlitby za církev, zvláště v tomto okamžiku, kdy odprošujeme Boha za hříchy vůči nezletilým, které spáchali někteří biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice.

Prosme dnes Pannu Marii Květnovskou, aby nás učila sloužit si navzájem s láskou, bránit život od početí do přirozené smrti a modlit se za církev v našich rodinách. Oroduj ze nás Matko v každý čas u svého Syna, s kterým si Alžbětu navštívila. Amen.