Historie Květnova

O původu kostela na Květnově nejsou doklady. Jen pověst vypráví o malém pasáčkovi, který při shánění dobytka zaklel a nějaký hlas z křoví jej napomenul. Když křoví rozhrnul, našel tam malou sošku Panny Marie.

Donesl si ji domů a schoval ve své truhle. Soška však do rána zmizela a druhý den ji našel opět v křoví. To se několikrát opakovalo. Když se to lidé ze vsi dověděli, rozhodli se postavit ve vesnici pro sošku kapličku. Ale i dovezený stavební materiál přes noc zmizel a ráno našli vše na místě, kde pasáček našel sošku. Kapli tedy postavili tam. To se prý stalo v roce 1342. Roku 1592 je o kapličce již ověřená zpráva – Adam z Lobkovic a jeho zbožná manželka Margareta darovali kapli mešní roucho, na němž bylo vyšito jméno a znaky dárců a letopočet. Postupnými úpravami a rozšiřováním kaple vznikl kostel tak jak ho známe dnes. Na rozšiřování kostela se podíleli zejména významní lidé tehdejší doby, ale i lidé obyčejní, kteří byli na místní dominantu patřičně pyšní. V 16. století, kdy se v kostele konala první bohoslužba a došlo zde k zázraku znovunabytí zraku u jednoho slepce, stal se kostel Panny Marie v Květnově poutním místem.

Dobová fotografie

Početná procesí mířila do Krušných hor k poutnímu kostelu Panny Marie na Květnově, ležícím na pahorku, částečně porostlém listnatými stromy. Tomuto poutnímu kostelu vděčila obec za to, že byla známa i za hranicemi nejen okresu, ale i státu. V době konání poutí byly v okolí kostela a podél cesty postaveny nespočetné boudy pro kramáře s nejrůznějším zbožím. Na návsi bylo možné vidět různé lidové atrakce pro obveselení.

Dne 31.3. 1784 a znovu 26.7. 1785 se jednalo o uzavření kostela (jako u mnoha jiných v té době) a o přenesení milostné sošky do kostela v nedalekém Blatně. Právě tehdy vypukla v Chomutově epidemie tyfu, která způsobila značné ztráty na životech a lid se proto začal velmi intenzivně modlit a konat poutě na Květnov. A to i přes částečnou zdrženlivost duchovenstva, přes varování s poukazem na tehdejší platné zákony i přes zákazy ze strany místních úřadů. Zbožný lid byl přesvědčen, že vroucími modlitbami na omilostněném místě si vyprosí osvobození od nakažlivé nemoci. V týdnu Navštívení Panny Marie bylo v květnovském kostele napočítáno 8.000 věřících u svaté zpovědi a svatého přijímání.

Na doporučení místních úřadů vydala dne 6. srpna 1807 zemská vláda dekret, dle něhož směl kostel na Květnově zůstat otevřený. Byla ale dána podmínka, že obec Květnov se musí starat o udržování kostela. Roku 1813 v Chomutově opět vypukla nakažlivá nemoc, kterou tam dovlekli zranění vojáci. Město se proto zasvětilo Panně Marii Květnovské a na 1. neděli adventní putovali odtud v mimořádném procesí do hor. Dne 10. srpna 1814 na úřadě Červeného hrádku za přítomnosti císařského komisaře, blatenského faráře, šesti představitelů kostelního sboru a několika hodnostářů byl květnovský kostel odevzdán svému původnímu určení s dříve už naznačenou podmínkou. To se vše dělo slavnostním způsobem a šesti tehdejším obcím, které měly ke Květnovu patronátní právo, byl kostel předán do vlastnictví. Roku 2008 byl kostel darován děkanství v Jirkově.

Foto interiéru v roce 1965

Odpustky

Pro květnovský kostel získali první odpustky u papeže chomutovští jezuité v roce 1728. Za určených podmínek odpustky udělil papež Benedikt XIII. Ten udělal radost věřícím ještě rok nato, kdy svatořečil Jana Nepomuckého. Obraz světce je v kostele na pravém bočním oltáři. Ovšem odpustky byly uděleny jen na dobu sedmi let. Poté se muselo žádat znovu. To je běžný církevní zvyk a tak se i dělo. Bohužel byl v Rakouské říši v roce 1773 zrušen řád jezuitů, tedy i těch chomutovských. Pravděpodobně pak žádal o odpustky farář z Blatna. Každopádně byl to farář z Blatna: W. Richter, který dojednal u papeže odpustky pro Květnov "pro všecky časy" a ty byly uděleny papežským Breve papeže Pia IX. dne 15.6.1856.

Více podle přepisu zprávy od P.Františka Tomšíka z Jirkova: Breve papeže Pia IX. je latinské a zní:

• Breve papeže Pia IX.:
• K trvalé paměti.
• K podpoře pravé nábožnosti.
• Ke spáse duší.

Všem křesťanům, věřícím, ať jsou kteréhokoliv pohlaví, jímž záleží na duchovních pokladech církve, poskytujeme ve jménu Páně plnomocné odpustky a odpuštění všech časných trestů za hříchy, pokud se opravdově v pokoře vyzpovídali a přijali sv.přijímání, jestli s nábožností navštíví veřejnou kapli Neposkvrněného Početí a Navštívení Panny Marie v obci Květnov vždy jednou v roce a sice na svátek Narození Panny Marie a Navštívení Panny Marie. Den toho svátku se počítá od předchozího dne v poledne do západu slunce vlastního svátku. V té kapli se musí pomodliti:

• 1.za jednotu mezi křesťanskými knížaty,
• 2.za vymícení bludařství,
• 3.za povýšení křesťansko-katolické církve

Plnomocné odpustky možno získat také po splnění zmíněných pobožností ročně vždy jednou v jednom libovolném dni během doby: od poledne předchozího dne Navštívení Panny Marie až po 3.následující (ta 3.neděle patří ještě k tomu). Toto má platnost po celou budoucnost, pokud nebude dáno něco protichůdného.

Dáno v Římě u Panny Marie Větší s pečetí pastýřského prstenu, dne 15.6.1856, v 11.roce našeho papežského panování.

Nejdůstojnější Litoměřická biskupská konzistoř zprostředkovala odpustkovou bulu a uvědomila diecézní klérus o tom v konzistorní kurendě s poznámkou, že věřící mají být na toto upozorněni a povzbuzeni, aby toho využili ke spáse duše. Slavnostní oznámení odpustků se na Květnově konalo následujícím způsobem:

V sobotu, před svátkem Navštívení Panny Marie (1856) bylo v podvečer od půl sedmé do sedmé hodiny vyzváněno všemi zvony, v 19 hod. bylo pak přečteno papežské Breve věřícím z kazatelny v německém překladě, pak dáno o tom krátké poučení, nakonec "Bože chválíme Tebe" a uděleno svátostné požehnání.

VIDEO O KVĚTNOVU (asi 7 min.) vytvořené pracovníky Regionálního muzea v Teplicích, najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=bs1nSJL0sqs&feature=youtu.be

A dále seznam všech zmapovaných poutních míst: https://zamek-teplice.cz/cz/aktuality/dokumentace-poutnich-mist-severnich-cech

Za květnovské poutníky jsme rádi, že se Teplickým dobré dílo podařilo.